Už dlouho mě znepokojuje jedna věc. Tatáž událost vypadá úplně jinak podle toho, kdo o ní píše. Pravicová a levicová média z ní vyberou jiné detaily. Demokratický a autoritářský tisk jí dají jiný smysl. Západní svět, Čína, Rusko, Írán, Izrael i Gaza mají ke stejné zprávě svůj vlastní slovník, svůj vlastní rám a své vlastní samozřejmosti.
Většinu času přitom žijeme uvnitř jednoho takového rámu, aniž si to uvědomujeme. Čteme média svého jazyka a svého prostředí a nenápadně nabýváme dojmu, že takhle přece svět vidí většina lidí. Že náš pohled je ten obvyklý, střední a rozumný.
A pak člověk přijede třeba do Číny nebo do Indie a nestačí se divit. Lidé tam některé věci chápou úplně jinak. Ne proto, že by byli hůř informovaní, ale proto, že jim jejich média tytéž události vyprávějí jiným narativem, s jiným důrazem, s jiným hrdinou a jiným viníkem. Najednou je zřejmé, že žádný samozřejmý pohled na svět neexistuje. Existuje jen mnoho pohledů, z nichž každý se svým čtenářům jeví jako ten přirozený.
Ponocný nevznikl proto, aby z těch pohledů vybral ten jediný pravdivý. To si neklade za cíl a ani by to neuměl. Jeho úkol je jiný a skromnější: pomoct se v té mnohosti zorientovat. U klíčových zpráv ukázat, jak je čte osm miliard obyvatel této planety. Co jedni zdůrazňují a co druzí přejdou mlčením. Kde se liší čísla, kde se liší viník a kde se liší celý příběh.
Proto Ponocný důsledně odděluje tři vrstvy: potvrzená fakta, interpretaci médií a vlastní analýzu. Ne aby vám řekl, co si máte myslet, ale aby bylo vidět, kde končí to, co se skutečně stalo, a kde začíná to, jak se to vypráví.
Totéž platí i doma. Ani česká společnost není jeden hlas, ale mnoho hlasů. Jen jich není osm miliard, nýbrž jedenáct milionů. I tady stojí za to vidět, že totéž se dá vyprávět několika způsoby.
Ponocný chodí světem informací celou noc, aby vám ráno v šest přinesl klidný přehled toho podstatného. Bez dramatizace, bez snahy vás rozčílit nebo udržet u obrazovky. Cílem není strávený čas ani emoce. Cílem je porozumět tomu, jak různě se díváme na jeden a tentýž svět.
Petr Kasa
Tento projekt vznikl na přání mé dospívající dcery, která je zároveň autorkou kompletního zadání.